Opuštěné kasárny

V rámci shánění lokací pro natáčení jsme se upnuli na vltavotýnské kasárny, které byly dlouhou dobu opuštěné. Z filmového světa jsme nebyli jediní, například v roce 2003 využil kasárny Zdeněk Troška pro natáčení filmu Kameňák (dnes již legendární scéna s červeným tlačítkem), od té doby se však kasárny značně změnily.

Komplex pochází z roku 1926 a v dobách minulého režimu byl hojně využíván československou armádou. Několik zajímavých historických souvislostí s tímto objektem nám poskytl Jiří Hladeček z vltavotýnského muzea.

V Týně nejprve sloužila 5. vozatajská rota (1921–1927), tu vystřídal Dělostřelecký oddíl č. 255 (1927–1933), poté zde byl Telegrafní prapor č. 5 (1933–1936) a následně Dělostřelecký oddíl č. 84).

V roce 1926 započala stavba kasáren v Týně, dokončena 1929.

V roce 1919 bylo zahájeno vyjednávání představitelů místní samosprávy s Ministerstvem národní obrany (MNO) ohledně možnosti umístění vojenské posádky v Týně: „Zemská správa politická sdělila svým oběžníkem, že je nutno umístiti posádky nejméně o 500 mužích v ryze českých místech a vybídla města, která by mohla vojsko ubytovati, aby se posádky ty hlásila. Ve zdejším zastupitelstvu bylo jednáno o tom, má-li se i naše město přihlásiti o vojsko k ubytování. V čilé debatě byly projednány světlé i stinné stránky této chystané akce a usneseno vyhledati po městě vhodné místnosti, které by se hodily jednak za byty, jednak za stáje a k ministerstvu Národní obrany vyslána deputace, která by se informovala o tom, zda umístění je dočasné nebo trvalé.“   //kronika I, s. 461

V roce 1921 dorazila do Týna první posádka vozatajců (konkrétně 4. února 1921). Vojáci byli prozatím ubytováni v ovčíně na Malé Straně, koně byli ustájeny v zámku a vozy na zámeckém nádvoří.   //kronika I, s. 481

V roce 1924 byla podána žádost MNO o rozšíření vojenské posádky v souladu s tím, že Vojenská správa hledá místo pro ubytování jednotky dělostřelců. Z toho důvodu vyvstala debata na městské úrovni, ohledně možnosti vybudování kasáren v rámci tohoto rozšíření na základě spolupráce s MNO.     //kronika I, s. 519

Stavbu plánovaných kasáren bylo nutné rozšířit, mimo jiné v důsledku změny posádky (vozatajce měli vystřídat dělostřelci). V roce 1926 záznam pojednává o tom, že bylo zažádáno o to, aby se kasárna jmenovala po prezidentu Masarykovi, což prezident povolil.  //kronika I, s. 549

1. února 1946 se do Týna vrátila opět vojenská posádka československé armády.   //kronika II, s. 105

Za války sloužila v Týně posádka tzv. vládního vojska. Za války rovněž byl kasárna přejmenována na městská. Po druhé světové válce krátce sídlil v kasárnách, přejmenovaných na Jaselská (v upomínku na bitvu u Jasla v lednu 1945, které se zúčastnil 1. československý armádní sbor), Dělostřelecký oddíl 304 a po příjezdu 17. tankového pluku v roce 1953 se začala psát další kapitola historie tohoto objektu. Postupně se zde střídaly různé průzkumné nebo raketové útvary, než se zde vedle výše zmíněných tankistů trvale zabydlel 8. ženijní prapor a 113. silniční stavební prapor.

Zajímavostí je, že v Týně nad Vltavou sloužil v letech 1985–1990 jako velitel 17. tankového pluku plukovník Jiří Šedivý, pozdější armádní generál, náčelník generálního štábu armády ČR.

 

Zdroje:

  • Vladimír BULDRA, Pohled do historie dělostřelectva na Českobudějovicku I. Léta 1744 až 1939, České Budějovice 2016.
  • Pamětní kniha města Týna nad Vltavou I. (1836–1933) – digitalizovaná verze městské kroniky I. na stránkách archivu: https://digi.ceskearchivy.cz/226/1
  • Pamětní kniha města Týna nad Vltavou II. (1934–1980) – částečně digitalizovaná verze městské kroniky II. na stránkách archivu: https://digi.ceskearchivy.cz/227/1
  • Zuzana Pivcová, Vládní vojsko (Regierungstruppe) a město Týn nad Vltavou, Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 68, ročník 48, rok 2011, s. 19–26.
  • https://www.geocaching.com/geocache/GC73TMC_bylo-nebylo-v-csla-once-upon-a-time-in-the-cspa?guid=c0adc30f-7cc3-4765-8ead-043da2aa6fd2
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_%C5%A0ediv%C3%BD_(gener%C3%A1l)